ČÍSLO V EDICI | KP006 |
GPS SOUŘADNICE | 49.4387144N, 14.1923042E |
PRODEJNÍ MÍSTA | OBCHOD SE SUVENÝRY |
WEB | |
DOPORUČENÁ CENA | 120 Kč |
Historie hradu sahá až do doby Přemysla Otakara I., který roku 1226 získal do vlastnictví skalnatý ostroh, na kterém byl hrad vybudován. Roku 1234 za vlády Václava I je v písemných pramenech uváděn purkrabí Konrád z Janovic. V další výstavbě pokračoval Přemysl Otakar II., který vybral a jmenoval roku 1250 za purkrabího Hirzu. Tehdy začala na Zvíkově hlavní výstavba královského paláce a opevnění. Když roku 1306 vymřeli Přemyslovci po meči, byl hrad podstoupen Jindřichu z Rožmberka. Největší slávu získal za vlády Karla IV., i z toho důvodu, že do dostavby Karlštejna zde byly uschovány korunovační klenoty. Ztrátou této funkce klesl význam hradu a mění majitele. Vystřídali se zejména páni z Rožmberka a páni ze Švamberka. V době husitských válek byl hrad roku 1429 neúspěšně obléhán Tábory. V té době hrad vlastnil císař Zikmund.
Zdroj: Chmee2 / CC-BY-SA 3.0
Roku 1437 získal hrad opět Oldřich z Rožmberka, vůdce katolické šlechty. V 16. století byl Zvíkov prodán pánům ze Švamberka. V roce 1575 byl zanesen prodej Maxmiliánem II. do Desek zemských. Na hradě byly provedeny renesanční úpravy, avšak původní charakter nebyl narušen. Hrad odolával útočníkům i za třicetileté války. Až v roce 1622 se posádka vzdala a císařské vojsko Zvíkov vyrabovalo. Krátce hrad vlastnili Eggenberkové a v roce 1719 přešel Zvíkov do vlastnictví Schwarzenbergů. Roku 1790 hrad přešel pod mladší větev zastoupenou maršálem Karlem I. Schwarzenbergem, sídlícího na Orlíku. Začaly zajišťovací práce. Po zhroucení Nové brány a části paláce se v roce 1880 přistoupilo k rekonstrukci. Práce byly ukončeny na přelomu 19. a 20. století. Hrad zůstal majetkem Schwarzenbergů do roku 1948.