ČÍSLO V EDICI | KP005 |
GPS SOUŘADNICE | 49.4227303N, 13.8794667E |
PRODEJNÍ MÍSTA | POKLADNA ZÁMKU |
WEB | |
DOPORUČENÁ CENA | 120 Kč |
Dnešní zámecký soubor Blatná patří nesporně mezi historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého druhu u nás. Svou dlouhou historií, svébytnou architekturou ve vzácně dochovaném prostředí parků a vodních ploch i současným stavem se řadí ke klenotům mezi hradními komplexy. Vedle Švihova a Červené Lhoty je jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel. Původně se jednalo o tvrz, jejíž počátky sahají do 13. století. Hrad patřil do majetku pánů Bavorů ze Strakonic. Podle zprávy z roku 1253 zde sídlili Johanité a od roku 1391 páni z Rožmitálu. Během 14. století tvrz získala charakter gotického hradu. V následujících stoletích došlo k dalším úpravám, při kterých vznikla trojkřídlá dispozice s nádvořím otevřeným do parku. Nejvýznamnější doba nastala v 15. století. Tehdy jej vlastnil královský purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu, který si zde vybudoval reprezentativní sídlo. Po jeho smrti přešel hrad roku 1541 do majetku rodu Šternberků. Roku 1579 jej prodali Janu z Rozdražova.
Zdroj: Zámek Blatná
V roce 1695 jej získal rod uherských hrabat Serényiů, za jejichž vlády vyhořel. To si vyžádalo značné opravy, k nimž došlo v letech 1763–1767. V roce 1798 koupil Blatnou baron Karel Hildprandt. Hildprandtové zámek vlastnili až do konfiskace. Blatnou převzala Národní kulturní komise a po komunistickém převratu byl Hildprandtům majetek zkonfiskován v roce 1952. Bedřichu (Friedrich) Hildprandtovi s manželkou Cornelií a dcerami bylo po roce 1958 umožněno, legálně emigrovat do Etiopie. Památky na etiopský pobyt tvoří dnes poutavou součást expozice. Po roce 1991 se panství vrátilo do rukou rodiny Hildprandtových, konkrétně Cornelie, manželky Bedřicha Hildprandta, a jejich dvou dcer Josefiny a Jany.