| ČÍSLO V EDICI | KP008 |
| GPS SOUŘADNICE | 49.6203533N, 18.2282281E |
| PRODEJNÍ MÍSTA | POKLADNA HRADU |
| WEB |  |
| DOPORUČENÁ CENA | 120 Kč |
Název mohutného a nedobytného hradu Hukvaldy je odvozen od jména porýnského rodu Hückeswagenů, kteří v letech 1228 – 1235 dostali v léno rozsáhlá území od Přemysla Otakara I. Hrad střežil obchodní stezku z Olomouce do Krakova. Stavitelem byl pravděpodobně až vnuk Arnolda Hückeswagen – Jindřich Hückeswagen. Po roce 1307 přechází hrad do vlastnictví olomouckého biskupa. V jeho majetku zůstal v podstatě až na malé výjimky do konce feudalismu a zestátnění v roce 1948. Za vlády Karla IV. byly Hukvaldy rozšířeny a přibylo i opevnění. V době neshod mezi Lucemburky Prokopem a Joštem neprožívá hrad klidné období. V roce 1400 je hrad předmětem zástavy králi Zikmundovi. Významnou roli hrají Hukvaldy během husitských válek. Kolem hradu táhnou vojska Zikmunda Korybutoviče a Vladislava Jagellonského.
Zdroj: Palickap / CC-BY-SA 4.0
V roce 1426 se pod hradem Hukvaldy objevují vojska Jana Tovačovského z Cimburka. Do rukou husitů se tedy dostávají i Hukvaldy. V roce 1465 vykupuje Hukvaldy Jiří z Poděbrad a opět je postupuje olomouckému biskupovi. Na konci 15. století je hrad rozšiřován a opevňován. K největším stavebním úpravám dochází za biskupa Marka Khuena. Vzniká renesanční palác. Na počátku 17. století je hrad pronajat městu Příbor kardinálem Františkem Ditrichštejn. V roce 1626 se pokusila Hukvaldy dobýt dánská protestantská vojska generála Mansfelda. Obléhání trvalo rok, ale bylo neúspěšné. Dokonalé opevnění se osvědčilo i během třicetileté války. Ještě v roce 1680 opevnění Hukvald odolalo nájezdu kuruckých vojsk Emericha Thökölyho. Poslední válečnou zátěží byla sedmiletá válka a roky 1742 a 1758,. To se hrad pokoušeli dobýt Prusové. V roce 1762 propukl rozsáhlý požár, který ukončuje slavnou historii hradu. Z Hukvald se stává ruina.
